Žalmy 116

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.