1 |
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého, |
2 |
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění. |
3 |
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její. |
4 |
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý. |
5 |
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. |
6 |
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš. |
7 |
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých. |
8 |
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího, |
9 |
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému, |
10 |
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím. |
11 |
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou, |
12 |
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé, |
13 |
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého! |
14 |
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu. |
15 |
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého. |
16 |
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice. |
17 |
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou. |
18 |
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své. |
19 |
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně. |
20 |
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní, |
21 |
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží? |
22 |
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne. |
23 |
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude. |