Pláč 5

1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?