| 1 | Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. |
| 2 | A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou. |
| 3 | Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne. |
| 4 | Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem. |
| 5 | Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne. |
| 6 | Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. |
| 7 | V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho. |
| 8 | Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. |
| 9 | Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo. |
| 10 | Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. |
| 11 | I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém. |
| 12 | Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté. |
| 13 | Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé. |
| 14 | Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj. |
| 15 | Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil. |
| 16 | I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho. |
| 17 | Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých. |
| 18 | Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli. |
| 19 | Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora. |
| 20 | Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne. |
| 21 | Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi. |
| 22 | Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého. |
| 23 | Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil. |
| 24 | A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti. |
| 25 | Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho. |
| 26 | Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš. |
| 27 | K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. |
| 28 | Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ. |
| 29 | Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé. |
| 30 | Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed. |
| 31 | Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho. |
| 32 | Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho? |
| 33 | Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou. |
| 34 | Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne. |
| 35 | Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma. |
| 36 | Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne. |
| 37 | Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé. |
| 38 | Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil. |
| 39 | Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé. |
| 40 | Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně. |
| 41 | Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je. |
| 42 | Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. |
| 43 | I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je. |
| 44 | Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil. |
| 45 | Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne. |
| 46 | Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých. |
| 47 | Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého, |
| 48 | Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi. |
| 49 | Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ. |
| 50 | Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu. |
| 51 | Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. |
