| 1 | Tedy odpověděv Job, řekl: |
| 2 | Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými? |
| 3 | Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně. |
| 4 | Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj. |
| 5 | Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou: |
| 6 | Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne. |
| 7 | Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení. |
| 8 | Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel. |
| 9 | Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé. |
| 10 | Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou. |
| 11 | Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své. |
| 12 | Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého. |
| 13 | Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí. |
| 14 | Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne. |
| 15 | Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich. |
| 16 | Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím. |
| 17 | Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého. |
| 18 | Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi. |
| 19 | V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně. |
| 20 | K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala. |
| 21 | Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla. |
| 22 | Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti? |
| 23 | Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly, |
| 24 | Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly. |
| 25 | Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví. |
| 26 | A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha. |
| 27 | Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé. |
| 28 | Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá. |
| 29 | Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud. |
