| 1 | Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho? |
| 2 | Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. |
| 3 | Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. |
| 4 | Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. |
| 5 | Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. |
| 6 | Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. |
| 7 | Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. |
| 8 | A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. |
| 9 | Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. |
| 10 | Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. |
| 11 | Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. |
| 12 | Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. |
| 13 | Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. |
| 14 | Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. |
| 15 | Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. |
| 16 | Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. |
| 17 | Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. |
| 18 | Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. |
| 19 | Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. |
| 20 | Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. |
| 21 | Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. |
| 22 | Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. |
| 23 | Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. |
| 24 | Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. |
| 25 | Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou? |
