| 1 | A odpovídaje Job, řekl: |
| 2 | Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci? |
| 3 | Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil? |
| 4 | Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe? |
| 5 | Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají. |
| 6 | Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. |
| 7 | Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž. |
| 8 | Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi. |
| 9 | On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své. |
| 10 | Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy. |
| 11 | Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho. |
| 12 | Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho. |
| 13 | Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého. |
| 14 | Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí? |
