| 1 | Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl: |
| 2 | Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými? |
| 3 | Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. |
| 4 | Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum. |
| 5 | Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni? |
| 6 | Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její, |
| 7 | Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží? |
| 8 | Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se? |
| 9 | Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho, |
| 10 | Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře, |
| 11 | I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého. |
| 12 | Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její, |
| 13 | Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli? |
| 14 | Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho, |
| 15 | A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo? |
| 16 | Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis? |
| 17 | Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis? |
| 18 | Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku. |
| 19 | Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností, |
| 20 | Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho? |
| 21 | Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má? |
| 22 | Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis, |
| 23 | Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje? |
| 24 | Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi? |
| 25 | Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému, |
| 26 | Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka, |
| 27 | Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou? |
| 28 | Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy? |
| 29 | Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí? |
| 30 | Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá. |
| 31 | Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati? |
| 32 | Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li? |
| 33 | Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi? |
| 34 | Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe? |
| 35 | Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme? |
| 36 | Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost? |
| 37 | Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje, |
| 38 | Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely? |
| 39 | Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž, |
| 40 | Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce? |
| 41 | Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu? |
