| 1 | Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho, |
| 2 | Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka: |
| 3 | Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého, |
| 4 | Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati, |
| 5 | Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu. |
| 6 | Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských. |
| 7 | Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho. |
| 8 | Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé. |
| 9 | Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují. |
| 10 | Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého. |
| 11 | Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj. |
| 12 | Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé. |
| 13 | Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka: |
| 14 | Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil. |
| 15 | Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím, |
| 16 | A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou. |
| 17 | Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému. |
| 18 | Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho. |
