| 1 | Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion. |
| 2 | Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své. |
| 3 | A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou: |
| 4 | Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců? |
| 5 | Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má. |
| 6 | Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení. |
| 7 | Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm. |
| 8 | Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila. |
| 9 | Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude. |
