| 1 | Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám. |
| 2 | Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje. |
| 3 | Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má. |
| 4 | Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své. |
| 5 | Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj. |
| 6 | Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi. |
| 7 | Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má. |
| 8 | Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu. |
| 9 | Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude. |
| 10 | Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. |
| 11 | Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky. |
