| 1 | Přednímu z kantorů, žalm Davidův. |
| 2 | Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje. |
| 3 | Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění. |
| 4 | Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich. |
| 5 | Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich. |
| 6 | Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje. |
| 7 | Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho. |
| 8 | Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým. |
| 9 | Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči. |
| 10 | Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví. |
| 11 | Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů. |
| 12 | Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má. |
| 13 | Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne. |
| 14 | I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ] |
