| 1 | Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se. |
| 2 | Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé. |
| 3 | Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé. |
| 4 | S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím. |
| 5 | V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji. |
| 6 | Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine, |
| 7 | Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé. |
| 8 | Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé. |
| 9 | Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého, |
| 10 | V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná. |
| 11 | Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou. |
| 12 | Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu. |
