| 1 | Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. |
| 2 | Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho. |
| 3 | Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení. |
| 4 | Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil. |
| 5 | Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje. |
| 6 | Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků. |
| 7 | Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine. |
| 8 | Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají. |
| 9 | Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je. |
| 10 | Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme. |
| 11 | Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem. |
| 12 | Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. [ (Psalms 36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati. ] |
