| 1 | Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. |
| 2 | Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. |
| 3 | Doufej v Hospodina, a |
| 4 | Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. |
| 5 | Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. |
| 6 | A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. |
| 7 | Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. |
| 8 | Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. |
| 9 | Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. |
| 10 | Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. |
| 11 | Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. |
| 12 | Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, |
| 13 | Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. |
| 14 | Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; |
| 15 | Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. |
| 16 | Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. |
| 17 | Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. |
| 18 | Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. |
| 19 | Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; |
| 20 | Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. |
| 21 | Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. |
| 22 | Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. |
| 23 | Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. |
| 24 | Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. |
| 25 | Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. |
| 26 | Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. |
| 27 | Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. |
| 28 | Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. |
| 29 | Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. |
| 30 | Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. |
| 31 | Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. |
| 32 | Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; |
| 33 | Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. |
| 34 | Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. |
| 35 | Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. |
| 36 | Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. |
| 37 | Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, |
| 38 | Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. |
| 39 | Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. |
| 40 | Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho. |
