| 1 | Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. |
| 2 | Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne. |
| 3 | Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé. |
| 4 | Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad? |
| 5 | Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své. |
| 6 | Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? |
| 7 | Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím. |
| 8 | Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých. |
| 9 | Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého. |
| 10 | Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ] |
