| 1 | Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé? |
| 2 | Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš. |
| 3 | Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni! |
| 4 | Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých. |
| 5 | Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho. |
| 6 | A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají. |
| 7 | Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého. |
| 8 | Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi. |
| 9 | Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane. |
| 10 | I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému? |
| 11 | Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš? |
| 12 | Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země. |
| 13 | Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách. |
| 14 | Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti. |
| 15 | Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké. |
| 16 | Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil. |
| 17 | Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval. |
| 18 | Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal. |
| 19 | Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky. |
| 20 | Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti. |
| 21 | Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé. |
| 22 | Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den. |
| 23 | Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně. |
