| 1 | Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný. |
| 2 | Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího. |
| 3 | Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám. |
| 4 | Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji. |
| 5 | Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají. |
| 6 | Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých. |
| 7 | V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš. |
| 8 | Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji. |
| 9 | Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé. |
| 10 | Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám. |
| 11 | Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého. |
| 12 | I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky, |
| 13 | Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší. |
| 14 | Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují. |
| 15 | Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný, |
| 16 | Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své. |
| 17 | Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil. |
