| 1 | Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. |
| 2 | O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými. |
| 3 | Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl: |
| 4 | Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému, |
| 5 | Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah. |
| 6 | Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých. |
| 7 | Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných? |
| 8 | Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho. |
| 9 | Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol. |
| 10 | Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ. |
| 11 | Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své. |
| 12 | Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil. |
| 13 | Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají. |
| 14 | Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá. |
| 15 | Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou. |
| 16 | Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou. |
| 17 | Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se. |
| 18 | Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš. |
| 19 | Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš. |
| 20 | Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu. |
| 21 | Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho. |
| 22 | A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu. |
| 23 | Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti. |
| 24 | Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím. |
| 25 | Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho. |
| 26 | A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho. |
| 27 | On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého. |
| 28 | Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských. |
| 29 | Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude. |
| 30 | Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes. |
| 31 | Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili, |
| 32 | Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali: |
| 33 | Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich, |
| 34 | Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své. |
| 35 | Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním. |
| 36 | Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi, |
| 37 | Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou, |
| 38 | Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní. |
| 39 | Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého. |
| 40 | Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem. |
| 41 | Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel. |
| 42 | Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým. |
| 43 | Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho. |
| 44 | Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji. |
| 45 | Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem. |
| 46 | Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah. |
| 47 | Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá? |
| 48 | Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské? |
| 49 | Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah. |
| 50 | Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své. |
| 51 | Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů, |
| 52 | Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ] |
