| 1 | Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel: |
| 2 | Ruben, Simeon, Léví a Juda; |
| 3 | Izachar, Zabulon a Beniamin; |
| 4 | Dan a Neftalím, Gád a Asser. |
| 5 | A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě. |
| 6 | I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod. |
| 7 | Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země. |
| 8 | V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa. |
| 9 | Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás. |
| 10 | Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země. |
| 11 | Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses. |
| 12 | Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost. |
| 13 | A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou. |
| 14 | A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti. |
| 15 | I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua, |
| 16 | A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa. |
| 17 | Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků. |
| 18 | Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky? |
| 19 | I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí. |
| 20 | I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi. |
| 21 | Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy. |
| 22 | I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé. |
