| 1 | Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského, |
| 2 | Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti, |
| 3 | K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest, |
| 4 | Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost. |
| 5 | Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější, |
| 6 | K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich. |
| 7 | Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni. |
| 8 | Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své. |
| 9 | Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému. |
| 10 | Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj. |
| 11 | Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se; |
| 12 | Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; |
| 13 | Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží; |
| 14 | Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni: |
| 15 | Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich; |
| 16 | Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve. |
| 17 | Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva, |
| 18 | Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým. |
| 19 | Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje. |
| 20 | Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj. |
| 21 | V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka: |
| 22 | Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění? |
| 23 | Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá. |
| 24 | Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval, |
| 25 | Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili: |
| 26 | Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte, |
| 27 | Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení. |
| 28 | Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne. |
| 29 | Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili, |
| 30 | Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým. |
| 31 | Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou. |
| 32 | Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je. |
| 33 | Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí. |
