| 1 | Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu. |
| 2 | Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost. |
| 3 | Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je. |
| 4 | Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti. |
| 5 | Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný. |
| 6 | Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají. |
| 7 | Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí. |
| 8 | Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho. |
| 9 | Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají. |
| 10 | Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování. |
| 11 | Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno. |
| 12 | Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí. |
| 13 | Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc. |
| 14 | Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců. |
| 15 | Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest. |
| 16 | Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží. |
| 17 | Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své. |
| 18 | Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou. |
| 19 | Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své. |
| 20 | Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu. |
| 21 | Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho. |
| 22 | Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu. |
| 23 | Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv. |
| 24 | Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě. |
| 25 | Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen. |
| 26 | Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává. |
| 27 | Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej. |
| 28 | Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou. |
| 29 | Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému. |
| 30 | Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý. |
| 31 | Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku? |
