| 1 | Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. |
| 2 | Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. |
| 3 | V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. |
| 4 | Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. |
| 5 | Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež. |
| 6 | Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. |
| 7 | Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. |
| 8 | Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. |
| 9 | Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. |
| 10 | Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. |
| 11 | Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. |
| 12 | Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. |
| 13 | Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. |
| 14 | Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. |
| 15 | Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. |
| 16 | Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. |
| 17 | Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. |
| 18 | Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. |
| 19 | Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. |
| 20 | Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. |
| 21 | Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. |
| 22 | Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. |
| 23 | Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. |
| 24 | Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. |
| 25 | Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. |
| 26 | V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. |
| 27 | Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. |
| 28 | Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. |
| 29 | Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství. |
| 30 | Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. |
| 31 | Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. |
| 32 | Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. |
| 33 | V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. |
| 34 | Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. |
| 35 | Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí. |
