| 1 | Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. |
| 2 | Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. |
| 3 | Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. |
| 4 | Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. |
| 5 | Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. |
| 6 | Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? |
| 7 | Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. |
| 8 | Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. |
| 9 | Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? |
| 10 | Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. |
| 11 | Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. |
| 12 | Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. |
| 13 | Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. |
| 14 | Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. |
| 15 | Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. |
| 16 | Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. |
| 17 | Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. |
| 18 | Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. |
| 19 | Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. |
| 20 | Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. |
| 21 | Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, |
| 22 | Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. |
| 23 | Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. |
| 24 | Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? |
| 25 | Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. |
| 26 | Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. |
| 27 | Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. |
| 28 | Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. |
| 29 | Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. |
| 30 | Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života. |
