| 1 | Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato. |
| 2 | Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin. |
| 3 | Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí. |
| 4 | Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život. |
| 5 | Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich. |
| 6 | Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní. |
| 7 | Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. |
| 8 | Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane. |
| 9 | Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému. |
| 10 | Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost. |
| 11 | Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá. |
| 12 | Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací. |
| 13 | Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit. |
| 14 | Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam. |
| 15 | Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho. |
| 16 | Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi. |
| 17 | Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému. |
| 18 | Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých. |
| 19 | Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho. |
| 20 | Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění, |
| 21 | Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali? |
| 22 | Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně. |
| 23 | Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim. |
| 24 | Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj, |
| 25 | Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou. |
| 26 | Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy. |
| 27 | Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou? |
| 28 | Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji. |
| 29 | Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými. |
