| 1 | Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. |
| 2 | Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. |
| 3 | Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. |
| 4 | Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. |
| 5 | K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. |
| 6 | Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. |
| 7 | Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. |
| 8 | Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. |
| 9 | Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. |
| 10 | Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. |
| 11 | Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. |
| 12 | Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. |
| 13 | Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. |
| 14 | Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. |
| 15 | Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; |
| 16 | A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. |
| 17 | Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. |
| 18 | Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. |
| 19 | Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. |
| 20 | Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. |
| 21 | Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. |
| 22 | Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. |
| 23 | Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. |
| 24 | Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. |
| 25 | Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. |
| 26 | Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. |
| 27 | Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. |
| 28 | Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. |
| 29 | Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? |
| 30 | Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. |
| 31 | Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. |
| 32 | Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. |
| 33 | Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, |
| 34 | A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. |
| 35 | Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. |
