| 1 | Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského: |
| 2 | Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc. |
| 3 | Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení. |
| 4 | Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá: |
| 5 | Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho. |
| 6 | Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj. |
| 7 | Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé. |
| 8 | Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj. |
| 9 | Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj, |
| 10 | Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět. |
| 11 | Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně. |
| 12 | Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá. |
| 13 | Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje. |
| 14 | Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým. |
| 15 | Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti. |
| 16 | Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho. |
| 17 | Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti. |
| 18 | Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému. |
| 19 | Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti. |
| 20 | Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému. |
| 21 | Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou. |
| 22 | Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě. |
| 23 | Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající. |
| 24 | Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném. |
| 25 | Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké. |
| 26 | Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený. |
| 27 | Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné. |
| 28 | Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým. |
