| 1 | Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. |
| 2 | Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. |
| 3 | Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. |
| 4 | Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. |
| 5 | Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. |
| 6 | Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. |
| 7 | Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. |
| 8 | Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. |
| 9 | Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. |
| 10 | Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. |
| 11 | Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. |
| 12 | Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. |
| 13 | Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. |
| 14 | Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. |
| 15 | Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. |
| 16 | Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. |
| 17 | Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. |
| 18 | Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. |
| 19 | Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. |
| 20 | Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. |
| 21 | Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. |
| 22 | Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. |
| 23 | Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. |
| 24 | Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. |
| 25 | Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. |
| 26 | Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. |
| 27 | Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí. |
