| 1 | Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi. |
| 2 | Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám, |
| 3 | Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím. |
| 4 | Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li? |
| 5 | Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho. |
| 6 | Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen. |
| 7 | Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru: |
| 8 | Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé, |
| 9 | Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého. |
| 10 | Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil. |
| 11 | Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí. |
| 12 | Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto. |
| 13 | Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená. |
| 14 | Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě. |
| 15 | Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti: |
| 16 | Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. |
| 17 | Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata. |
| 18 | Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám: |
| 19 | Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně. |
| 20 | Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti. |
| 21 | Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti: |
| 22 | Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba; |
| 23 | Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své. |
| 24 | Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce: |
| 25 | Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj; |
| 26 | Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj; |
| 27 | Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky; |
| 28 | Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských. |
| 29 | Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí: |
| 30 | Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným; |
| 31 | Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává. |
| 32 | Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož. |
| 33 | Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár. |
