| 1 | Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého? |
| 2 | Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí, |
| 3 | U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci: |
| 4 | Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským. |
| 5 | Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem. |
| 6 | Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu. |
| 7 | Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost. |
| 8 | Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného. |
| 9 | Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění. |
| 10 | Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější. |
| 11 | Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou. |
| 12 | Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám. |
| 13 | Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím. |
| 14 | Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla. |
| 15 | Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé. |
| 16 | Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští. |
| 17 | Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne. |
| 18 | Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost. |
| 19 | Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné. |
| 20 | Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu, |
| 21 | Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila. |
| 22 | Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. |
| 23 | Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země. |
| 24 | Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami. |
| 25 | Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem; |
| 26 | Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského. |
| 27 | Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí; |
| 28 | Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti; |
| 29 | Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země: |
| 30 | Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času; |
| 31 | Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými. |
| 32 | A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých. |
| 33 | Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se. |
| 34 | Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých. |
| 35 | Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina. |
| 36 | Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt. |
