| 1 | Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje. |
| 2 | Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho. |
| 3 | I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest. |
| 4 | Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým. |
| 5 | Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti, |
| 6 | Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají. |
| 7 | Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci. |
| 8 | Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had. |
| 9 | Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho. |
| 10 | Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost. |
| 11 | Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače. |
| 12 | Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej. |
| 13 | Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství. |
| 14 | Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí? |
| 15 | Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti. |
| 16 | Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují. |
| 17 | Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství. |
| 18 | Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu. |
| 19 | Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají. |
| 20 | Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou. |
