| 1 | Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody, |
| 2 | Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce, |
| 3 | Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného, |
| 4 | A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi. |
| 5 | I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému. |
| 6 | Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou. |
| 7 | Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu. |
| 8 | Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho. |
| 9 | Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé. |
| 10 | Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude. |
| 11 | Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude. |
| 12 | Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají. |
| 13 | Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi. |
| 14 | Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich. |
| 15 | Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů. |
| 16 | I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají, |
| 17 | Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží. |
| 18 | V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže, |
| 19 | Jablka zlatá a spinadla a čepce, |
| 20 | Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice, |
| 21 | Prsteny a náčelníky, |
| 22 | Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky, |
| 23 | I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře. |
| 24 | A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy. |
| 25 | Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji. |
| 26 | I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude. |
