| 1 | I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: |
| 2 | Mluv synům Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Bůh váš. |
| 3 | Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte. |
| 4 | Soudy mé čiňte a ustanovení mých ostříhejte, abyste chodili v nich: Já jsem Hospodin Bůh váš. |
| 5 | Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin. |
| 6 | Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení hanby její: Já jsem Hospodin. |
| 7 | Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její. |
| 8 | Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest. |
| 9 | Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž doma zplozena aneb vně zplozena jest, neodkryješ hanby jejich. |
| 10 | Hanby vnučky své, buď po synu neb dceři své, neodkryješ; nebo hanba tvá jsou. |
| 11 | Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její. |
| 12 | Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní přítelkyně otce tvého jest. |
| 13 | Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní přítelkyně matky tvé jest. |
| 14 | Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš, stryna tvá jest. |
| 15 | Hanby nevěsty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ hanby její. |
| 16 | Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého jest. |
| 17 | Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnučky její po synu neb po dceři její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a nešlechetnost jest. |
| 18 | Nevezmeš sobě ženy k ženě první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího. |
| 19 | Také k ženě, když jest v své nemoci nečisté, nepřistoupíš, odkrývaje hanbu její. |
| 20 | S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní. |
| 21 | Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze oheň modly Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin. |
| 22 | Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; nebo ohavnost jest. |
| 23 | A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ním; ani žena nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; nebo mrzkost jest. |
| 24 | A protož nepoškvrňujtež se žádnou touto věcí; nebo těmito všemi věcmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tváři vaší. |
| 25 | Nebo poškvrnila se země, a navštívím nepravost její na ní, a vyvrátí země obyvatele své. |
| 26 | Ale vy ostříhejte ustanovení mých a soudů mých, a nečiňte nižádných ohavností těchto, tak domácí jako příchozí, kterýž jest pohostinu u prostřed vás. |
| 27 | (Nebo všecky ty ohavnosti činili lidé země té, kteříž byli před vámi, čímž poškvrněna jest země.) |
| 28 | Aby nevyvrátila vás země, proto že byste jí poškvrnili, jako vyvrátila národ, kterýž byl před vámi. |
| 29 | Nebo kdož by koli dopustil se některé ze všech ohavností těch: duše zajisté, kteréž by činily to, vyhlazeny budou z prostředku lidu svého. |
| 30 | Protož ostříhejte přikázání mých, abyste nečinili ničeho z obyčejů ohavných,kteříž činěni jsou před vámi, aniž sebe jimi poškvrňujte: Já jsem Hospodin Bůh váš. |
