| 1 | Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót: |
| 2 | Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň. |
| 3 | Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho. |
| 4 | Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho. |
| 5 | Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho. |
| 6 | Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné. |
| 7 | Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské. |
| 8 | Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných? |
| 9 | Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Řeky země jsi rozdělil, |
| 10 | Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla. |
| 11 | Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé. |
| 12 | V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany. |
| 13 | Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah. |
| 14 | Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě. |
| 15 | Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých. |
| 16 | Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil. |
| 17 | Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích: |
| 18 | Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého. |
| 19 | Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot. |
