| 1 | A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh. |
| 2 | Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho, |
| 3 | Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus, |
| 4 | Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho. |
| 5 | Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte. |
| 6 | Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského. |
| 7 | Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské. |
| 8 | Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte. |
| 9 | Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte, |
| 10 | Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého. |
| 11 | A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud. |
| 12 | A vcházejíce do domu, pozdravtež ho. |
| 13 | A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám. |
| 14 | A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich. |
| 15 | Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu. |
| 16 | Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice. |
| 17 | Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati. |
| 18 | Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům. |
| 19 | Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti. |
| 20 | Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás. |
| 21 | Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je. |
| 22 | A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. |
| 23 | Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka. |
| 24 | Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého. |
| 25 | Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho? |
| 26 | Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti. |
| 27 | Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích. |
| 28 | A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. |
| 29 | Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho. |
| 30 | Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou. |
| 31 | Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy. |
| 32 | Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích. |
| 33 | Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích. |
| 34 | Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. |
| 35 | Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její. |
| 36 | A nepřátelé člověka budou domácí jeho. |
| 37 | Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden. |
| 38 | A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden. |
| 39 | Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji. |
| 40 | Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal. |
| 41 | Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme. |
| 42 | A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své. |
