| 1 | V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti. |
| 2 | Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční. |
| 3 | On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? |
| 4 | Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím? |
| 5 | Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu? |
| 6 | Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám. |
| 7 | Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. |
| 8 | Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního. |
| 9 | A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich. |
| 10 | A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali. |
| 11 | On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí? |
| 12 | A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti. |
| 13 | Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá. |
| 14 | Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili. |
| 15 | A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky. |
| 16 | A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali, |
| 17 | Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: |
| 18 | Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. |
| 19 | Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho. |
| 20 | Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství. |
| 21 | A ve jménu jeho národové doufati budou. |
| 22 | Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl. |
| 23 | I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův? |
| 24 | Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským. |
| 25 | Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane. |
| 26 | A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho? |
| 27 | A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. |
| 28 | Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. |
| 29 | Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? |
| 30 | Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. |
| 31 | Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem. |
| 32 | A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. |
| 33 | A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. |
| 34 | Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví. |
| 35 | Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. |
| 36 | Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný. |
| 37 | Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen. |
| 38 | Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti. |
| 39 | On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. |
| 40 | Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. |
| 41 | Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto. |
| 42 | Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun. |
| 43 | Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: |
| 44 | Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený. |
| 45 | Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. |
| 46 | A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti. |
| 47 | I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti. |
| 48 | On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji? |
| 49 | A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji. |
| 50 | Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má. |
