| 1 | A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře. |
| 2 | I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu. |
| 3 | I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. |
| 4 | A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je. |
| 5 | Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země. |
| 6 | Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla. |
| 7 | Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je. |
| 8 | A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý. |
| 9 | Kdo má uši k slyšení, slyš. |
| 10 | Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš? |
| 11 | On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno. |
| 12 | (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.) |
| 13 | Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí. |
| 14 | A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte. |
| 15 | Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil. |
| 16 | Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší. |
| 17 | Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli. |
| 18 | Vy tedy slyšte podobenství rozsevače. |
| 19 | Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest. |
| 20 | Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá. |
| 21 | Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší. |
| 22 | Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku. |
| 23 | V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý. |
| 24 | Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém. |
| 25 | Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel. |
| 26 | A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol. |
| 27 | I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol? |
| 28 | A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej? |
| 29 | On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice. |
| 30 | Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé. |
| 31 | Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém. |
| 32 | Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho. |
| 33 | Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko. |
| 34 | Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim, |
| 35 | Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa. |
| 36 | Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole. |
| 37 | On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka. |
| 38 | A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka. |
| 39 | A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé. |
| 40 | Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto. |
| 41 | Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, |
| 42 | A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. |
| 43 | A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš. |
| 44 | Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to. |
| 45 | Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel. |
| 46 | Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji. |
| 47 | Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující; |
| 48 | Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali. |
| 49 | Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých, |
| 50 | A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. |
| 51 | Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane. |
| 52 | On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci. |
| 53 | I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud. |
| 54 | A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto? |
| 55 | Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas? |
| 56 | A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci? |
| 57 | I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. |
| 58 | I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich. |
