| 1 | A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. |
| 2 | I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. |
| 3 | Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, |
| 4 | Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. |
| 5 | A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. |
| 6 | A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. |
| 7 | A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. |
| 8 | Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. |
| 9 | A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, |
| 10 | A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. |
| 11 | Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. |
| 12 | A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. |
| 13 | Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? |
| 14 | Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil. |
| 15 | Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli. |
| 16 | I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš. |
| 17 | Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus? |
| 18 | Neboť věděl, že jej z závisti vydali. |
| 19 | A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho. |
| 20 | Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili. |
| 21 | I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše. |
| 22 | Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď. |
| 23 | Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď. |
| 24 | A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte. |
| 25 | A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny. |
| 26 | Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován. |
| 27 | Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu. |
| 28 | A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným. |
| 29 | A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský. |
| 30 | A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu. |
| 31 | A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován. |
| 32 | A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho. |
| 33 | I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo, |
| 34 | Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti. |
| 35 | Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. |
| 36 | A sedíce, ostříhali ho tu. |
| 37 | I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský. |
| 38 | I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici. |
| 39 | Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých, |
| 40 | A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže. |
| 41 | Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili: |
| 42 | Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu. |
| 43 | Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem. |
| 44 | Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu. |
| 45 | Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté. |
| 46 | A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? |
| 47 | A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento. |
| 48 | A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti. |
| 49 | Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil. |
| 50 | Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. |
| 51 | A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo, |
| 52 | A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou. |
| 53 | A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým. |
| 54 | Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento. |
| 55 | Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu, |
| 56 | Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových. |
| 57 | A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův. |
| 58 | Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo. |
| 59 | A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté, |
| 60 | A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel. |
| 61 | A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu. |
| 62 | Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi, |
| 63 | Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu. |
| 64 | Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první. |
| 65 | Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte. |
| 66 | A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen. |
