| 1 | Nesuďtež, abyste nebyli souzeni. |
| 2 | Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno. |
| 3 | Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš? |
| 4 | Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém? |
| 5 | Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého. |
| 6 | Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás. |
| 7 | Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. |
| 8 | Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno. |
| 9 | Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu? |
| 10 | A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu? |
| 11 | Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí? |
| 12 | A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci. |
| 13 | Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. |
| 14 | Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji. |
| 15 | Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. |
| 16 | Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? |
| 17 | Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. |
| 18 | Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. |
| 19 | Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. |
| 20 | A tak tedy po ovocích jejich poznáte je. |
| 21 | Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest. |
| 22 | Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili? |
| 23 | A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. |
| 24 | A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále. |
| 25 | I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále. |
| 26 | A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku. |
| 27 | I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký. |
| 28 | I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho. |
| 29 | Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci. |
