| 1 | A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí. |
| 2 | A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti. |
| 3 | I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho. |
| 4 | I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim. |
| 5 | A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho, |
| 6 | A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě. |
| 7 | I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho. |
| 8 | A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj. |
| 9 | Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní. |
| 10 | Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl. |
| 11 | Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském, |
| 12 | Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. |
| 13 | I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu. |
| 14 | A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici. |
| 15 | I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim. |
| 16 | A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil, |
| 17 | Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl. |
| 18 | Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu. |
| 19 | A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš. |
| 20 | I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. |
| 21 | Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého. |
| 22 | Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své. |
| 23 | A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho. |
| 24 | A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal. |
| 25 | A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť. |
| 26 | I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké. |
| 27 | Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají? |
| 28 | A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi. |
| 29 | A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás. |
| 30 | A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se. |
| 31 | Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů. |
| 32 | I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách. |
| 33 | Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících. |
| 34 | A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich. |
