| 1 | A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše. |
| 2 | A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo. |
| 3 | I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových? |
| 4 | (A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi. |
| 5 | A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se. |
| 6 | Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili. |
| 7 | Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám. |
| 8 | A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály. |
| 9 | Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů. |
| 10 | Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím. |
| 11 | A oni slyšavše, že by živ byl a vidín od ní, nevěřili. |
| 12 | Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole. |
| 13 | A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili. |
| 14 | Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili. |
| 15 | A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. |
| 16 | Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen. |
| 17 | Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti. |
| 18 | Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou. |
| 19 | Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží. |
| 20 | A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů. |