| 1 | Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté, |
| 2 | Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli, |
| 3 | Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile, |
| 4 | Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován. |
| 5 | Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta. |
| 6 | Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony. |
| 7 | A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých. |
| 8 | I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem, |
| 9 | Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně. |
| 10 | A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu. |
| 11 | Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu. |
| 12 | A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj. |
| 13 | I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan. |
| 14 | Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati. |
| 15 | Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své. |
| 16 | A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich. |
| 17 | Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový. |
| 18 | I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých. |
| 19 | Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval. |
| 20 | A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým. |
| 21 | Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě. |
| 22 | Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý. |
| 23 | I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého. |
| 24 | A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci: |
| 25 | Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi. |
| 26 | V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét, |
| 27 | Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria. |
| 28 | I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami. |
| 29 | Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení. |
| 30 | I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. |
| 31 | A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. |
| 32 | Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho. |
| 33 | A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce. |
| 34 | I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám? |
| 35 | A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží. |
| 36 | A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná. |
| 37 | Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo. |
| 38 | I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl. |
| 39 | Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova. |
| 40 | I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty. |
| 41 | I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta. |
| 42 | I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého. |
| 43 | A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně? |
| 44 | Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém. |
| 45 | A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána. |
| 46 | Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, |
| 47 | A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém, |
| 48 | Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové. |
| 49 | Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho, |
| 50 | A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho. |
| 51 | Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich. |
| 52 | Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených. |
| 53 | Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné. |
| 54 | Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své |
| 55 | (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky. |
| 56 | I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého. |
| 57 | Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna. |
| 58 | A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní. |
| 59 | Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem. |
| 60 | Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan. |
| 61 | I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím. |
| 62 | I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati. |
| 63 | A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni. |
| 64 | A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha. |
| 65 | Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova. |
| 66 | A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním. |
| 67 | Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka: |
| 68 | Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému, |
| 69 | A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého, |
| 70 | Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků, |
| 71 | O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli, |
| 72 | Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou, |
| 73 | Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá, |
| 74 | Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu, |
| 75 | V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho. |
| 76 | Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho, |
| 77 | Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich, |
| 78 | Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti, |
| 79 | Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje. |
| 80 | Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému. |
