| 1 | A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství. |
| 2 | Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno. |
| 3 | Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách. |
| 4 | Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili. |
| 5 | Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. |
| 6 | Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem. |
| 7 | Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete. |
| 8 | Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími. |
| 9 | Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími. |
| 10 | A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno. |
| 11 | Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili. |
| 12 | Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti. |
| 13 | I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví. |
| 14 | A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi? |
| 15 | I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží. |
| 16 | Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo. |
| 17 | I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své? |
| 18 | I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá. |
| 19 | A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli. |
| 20 | I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude? |
| 21 | Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý. |
| 22 | Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali. |
| 23 | Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv. |
| 24 | Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo? |
| 25 | A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden? |
| 26 | Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte? |
| 27 | Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto. |
| 28 | A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry? |
| 29 | I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte. |
| 30 | Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete. |
| 31 | Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány. |
| 32 | Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království. |
| 33 | Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí. |
| 34 | Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše. |
| 35 | Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící. |
| 36 | A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu. |
| 37 | Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti. |
| 38 | A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti. |
| 39 | Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého. |
| 40 | Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde. |
| 41 | I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm? |
| 42 | I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm, |
| 43 | Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí. |
| 44 | Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. |
| 45 | Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se, |
| 46 | Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými. |
| 47 | Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi. |
| 48 | Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho. |
| 49 | Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří? |
| 50 | Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná! |
| 51 | A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení. |
| 52 | Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem. |
| 53 | Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své. |
| 54 | Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá. |
| 55 | A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť. |
| 56 | Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte? |
| 57 | Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest? |
| 58 | Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře. |
| 59 | Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil. |
