| 1 | I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. |
| 2 | (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.) |
| 3 | I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. |
| 4 | Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) |
| 5 | Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou. |
| 6 | I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. |
| 7 | I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě. |
| 8 | A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem. |
| 9 | A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. |
| 10 | Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. |
| 11 | Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově. |
| 12 | A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech. |
| 13 | A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: |
| 14 | Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. |
| 15 | I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám. |
| 16 | I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech. |
| 17 | A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti. |
| 18 | I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim. |
| 19 | Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém. |
| 20 | I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim. |
| 21 | A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. |
| 22 | A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem, |
| 23 | (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) |
| 24 | A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek. |
| 25 | A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. |
| 26 | A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně. |
| 27 | Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj, |
| 28 | Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl: |
| 29 | Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. |
| 30 | Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé, |
| 31 | Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí, |
| 32 | Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. |
| 33 | Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. |
| 34 | I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, |
| 35 | (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. |
| 36 | Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. |
| 37 | A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. |
| 38 | A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě. |
| 39 | Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta. |
| 40 | Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. |
| 41 | I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. |
| 42 | A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního, |
| 43 | A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho. |
| 44 | Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými. |
| 45 | A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. |
| 46 | I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. |
| 47 | A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho. |
| 48 | A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe. |
| 49 | I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? |
| 50 | Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil. |
| 51 | I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. |
| 52 | A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí. |
