| 1 | Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili. |
| 2 | Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží. |
| 3 | A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne. |
| 4 | Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi. |
| 5 | Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš? |
| 6 | Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše. |
| 7 | Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám. |
| 8 | A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu. |
| 9 | Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne; |
| 10 | A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne; |
| 11 | Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno. |
| 12 | Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní. |
| 13 | Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám. |
| 14 | Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám. |
| 15 | Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám. |
| 16 | Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci. |
| 17 | I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci? |
| 18 | Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví. |
| 19 | I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne? |
| 20 | Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost. |
| 21 | Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět. |
| 22 | Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás. |
| 23 | A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám. |
| 24 | Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla. |
| 25 | Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám. |
| 26 | V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás. |
| 27 | Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel. |
| 28 | Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci. |
| 29 | Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš. |
| 30 | Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel. |
| 31 | Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte. |
| 32 | Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest. |
| 33 | Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět. |
