| 1 | Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské. |
| 2 | Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním. |
| 3 | Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího. |
| 4 | Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se? |
| 5 | Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího. |
| 6 | Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest. |
| 7 | Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi. |
| 8 | Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil. |
| 9 | Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti? |
| 10 | Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš? |
| 11 | Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte. |
| 12 | Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte? |
| 13 | Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi. |
| 14 | A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka, |
| 15 | Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. |
| 16 | Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. |
| 17 | Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. |
| 18 | Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. |
| 19 | Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí. |
| 20 | Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho. |
| 21 | Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou. |
| 22 | Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil. |
| 23 | A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se. |
| 24 | Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře. |
| 25 | Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování. |
| 26 | I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu. |
| 27 | Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe. |
| 28 | Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním. |
| 29 | Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest. |
| 30 | Onť musí růsti, já pak menšiti se. |
| 31 | Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest. |
| 32 | A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá. |
| 33 | Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest. |
| 34 | Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha. |
| 35 | Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho. |
| 36 | Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm. |
