| 1 | Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození. |
| 2 | I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil? |
| 3 | Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm. |
| 4 | Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati. |
| 5 | Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa. |
| 6 | To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého. |
| 7 | A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida. |
| 8 | Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral? |
| 9 | Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem. |
| 10 | Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé? |
| 11 | On odpověděl a řekl: Člověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem. |
| 12 | I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím. |
| 13 | Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům. |
| 14 | Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho. |
| 15 | I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím. |
| 16 | Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi. |
| 17 | Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest. |
| 18 | I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel. |
| 19 | A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí? |
| 20 | Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil. |
| 21 | Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude. |
| 22 | Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy. |
| 23 | Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho. |
| 24 | I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest. |
| 25 | I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím. |
| 26 | I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé? |
| 27 | Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti? |
| 28 | I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci. |
| 29 | My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest. |
| 30 | Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé. |
| 31 | Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší. |
| 32 | Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného. |
| 33 | Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti. |
| 34 | Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven. |
| 35 | Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího? |
| 36 | Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho? |
| 37 | I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest. |
| 38 | A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu. |
| 39 | I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli. |
| 40 | I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme? |
| 41 | Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává. |
