| 1 | Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží. |
| 2 | A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných, |
| 3 | Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi. |
| 4 | Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka: |
| 5 | Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně. |
| 6 | V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské. |
| 7 | Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez. |
| 8 | I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má. |
| 9 | I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. |
| 10 | A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe. |
| 11 | A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree. |
| 12 | I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho. |
| 13 | Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr. |
| 14 | Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům. |
| 15 | Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku. |
| 16 | I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým. |
| 17 | Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu? |
| 18 | To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu. |
| 19 | Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům. |
| 20 | A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše. |
| 21 | A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu. |
| 22 | I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie. |
| 23 | Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu. |
| 24 | Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu. |
| 25 | Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie. |
| 26 | I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané. |
| 27 | V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie. |
| 28 | I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia. |
| 29 | Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu. |
| 30 | Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule. |
