| 1 | Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti. |
| 2 | A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku. |
| 3 | Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím. |
| 4 | A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh. |
| 5 | A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův. |
| 6 | Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili. |
| 7 | A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili. |
| 8 | A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. |
| 9 | A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich. |
| 10 | Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli? |
| 11 | Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni. |
| 12 | I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany. |
| 13 | A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne. |
| 14 | Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému. |
| 15 | A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest: |
| 16 | Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, |
| 17 | Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci. |
| 18 | Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho. |
| 19 | Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu, |
| 20 | Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve. |
| 21 | Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá. |
| 22 | Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími, |
| 23 | Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují. |
| 24 | Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili: |
| 25 | I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem, |
| 26 | Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista. |
| 27 | Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž. |
| 28 | Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných, |
| 29 | Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře. |
| 30 | Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list. |
| 31 | Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich. |
| 32 | Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich. |
| 33 | A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům. |
| 34 | Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal. |
| 35 | Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými. |
| 36 | Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají. |
| 37 | Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek. |
| 38 | Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci. |
| 39 | I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. |
| 40 | A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří. |
| 41 | I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví. |
