| 1 | Muž pak jeden, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek. |
| 2 | A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským. |
| 3 | I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole? |
| 4 | Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu. |
| 5 | Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli. |
| 6 | A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali. |
| 7 | I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla. |
| 8 | I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik. |
| 9 | Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe. |
| 10 | I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího. |
| 11 | I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli. |
| 12 | Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově. |
| 13 | Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid. |
| 14 | A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.) |
| 15 | Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich. |
| 16 | Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni. |
| 17 | Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí. |
| 18 | I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného. |
| 19 | Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl: |
| 20 | Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto. |
| 21 | To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni. |
| 22 | A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali, |
| 23 | Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli. |
| 24 | A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo. |
| 25 | A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid. |
| 26 | Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni. |
| 27 | A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz, |
| 28 | Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho. |
| 29 | Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. |
| 30 | Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. |
| 31 | Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. |
| 32 | A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho. |
| 33 | Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili. |
| 34 | Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly. |
| 35 | I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti. |
| 36 | Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se také býti něčím velikým, jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set; kterýžto již zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni. |
| 37 | Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou. |
| 38 | A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto, rozprchneť se; |
| 39 | Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli. |
| 40 | I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je. |
| 41 | Oni pak šli z toho jejich shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše. |
| 42 | Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista. |
